1. Nájemník má právo nájemce po skončení nájmu okamžitě vystěhovat
I po skončení nájmu trvá ochrana soukromí nájemníka. Již před vypršením doby nájmu by měl nájemce nájemníka písemně informovat, že nechce prodloužit smlouvu a vyzvat jej k vystěhování k určitému datu. V opačném případě se smlouva po skončení automaticky prodlouží. V případě řádného ukončení nájemního vztahu a při nevystěhování nájemníka do určitého data může podat pronajímatel žalobu na vyklizení a až na základě pravomocného soudního rozhodnutí lze přistoupit k výkonu nuceného vystěhování.
2. Plnění povinností lze zajistit smluvní pokutou
Nájemní smlouva nesmí obsahovat ustanovení o smluvní pokutě v souvislosti s pronajímáním bytu! Nikdy! Takové smluvní ustanovení je neplatné a tudíž i nevymahatelné.
3. Všechny služby platí nájemce
Kromě nájmu účtuje pronajímatel nájemníkovi i poplatky za další služby spojené s bydlením. Některé takové položky však účtovat ze zákona nesmějí. Typickým příkladem je fond oprav – ten musí hradit vždy majitel.
4. Všechny služby lze platit paušálně
Služby mohou být placeny buďto zálohově nebo paušálně. U nájmů uzavřených na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou však nelze paušálně platit za dodávku tepla a tzv. vodné a stočné.
Dále je třeba mít na paměti, že v případě paušálních plateb se někdy pronajímatelé mylně domnívají, že mohou případné vyšší náklady, než jaké pokryly paušální platby, následně doúčtovat. Nemohou.
5. Majitel má právo vstupovat do pronajímaného bytu
Nemá. Nikdy. Z tohoto zákazu existují pouze tři striktní výjimky – urgentní situace, je-li to vyžadováno s ohledem na technický stav nemovitosti (je-li například potřeba opravy či údržby) a pokud to požadují protiprávní stavy (prohlídka bytu za účelem dalšího nájmu například). V posledních dvou důvodech tomuto vstupu navíc musí předcházet písemná výzva.
V případě vstupu do pronajímaného bytu mimo povolené případy hrozí, že se pronajímatel dopustí trestného činu porušení domovní svobody.
6. Majitel může nájemníkovi kdykoliv odpojit elektřinu či vodu
Přerušení dodávek elektřiny, vody nebo tepla se považuje za neoprávněné bránění užívání bytu. Opět zde přichází v úvahu trestný čin porušování domovní svobody. A to i v případě, že nájemník za služby neplatí.
7. Úročení jistoty může pronajímatel obejít úrokem kolem nuly
Po skončení nájmu má pronajímatel povinnost vrátit jistotu i s úroky a to buď ve sjednané výši nebo ve výši úroků obvyklých úroků požadovaných za úvěry bankami v místě bydliště v době uzavření smlouvy.
8. Lze zakázat domácí zvíře
Podle nového občanského zákoníku nemůže pronajímateli smluvně zakázat v bytě chovat zvíře. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.
9. Opravy bytu hradí vždy nájemce
Nájemce hradí pouze drobné opravy a běžnou údržbu – bližší vysvětlení těchto pojmů pak poskytuje Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. Tyto drobné opravy jsou v nařízení vymezeny jednak věcně a jednak podle výše nákladů, kdy se za drobné opravy považují opravy do 1000 korun. Zároveň je nařízením stanovena i maximální roční výše součtu všech drobných nákladů. Ta nesmí přesáhnout 100 korun za metr čtvereční obytné plochy. Všechny opravy nad tento limit jdou na vrub pronajímatele.
10. Pronájmy přes realitní kancelář jsou vždy dražší
Někteří pronajímatelé ve snaze o co největší výdělek nastaví cenu měsíčního nájmu výše, než by udělala realitní kancelář. V případě výraznějšího navýšení ceny tak za rok mohou zaplatit i více než by činila provize realitní kanceláři. Toto však samozřejmě neplatí vždy a je tedy potřeba pečlivě poměřovat jednotlivé nabídky.